Nejtěžší běžecký závod v ČR? Ano nebo ne?
Co se týká výškového profilu a převýšení, možná ano, ale nejdelší ani nejtěžší není. Co se mu však musí nechat je to, že je neprestižnější. B7 je pro mnoho hobby běžců meka vytrvalostních závodů.
Běžet B7 je v komunitě hobíků prestiž, rezonuje v ní názor: „Kdo neběžel B7, nemůže vědět, co je to 100 kilometrový závod“ – ale může, jak jsem již zmiňoval, jsou v ČR i těžší závody a nemusíme ani opouštět Beskydy.
Tak třeba 5BV – 5 Beskydských vrcholů – závod, který při absolvování celé trasy může mít až 120 km a to není všechno. Zásadní rozdíl je v tom, že trať není značená, tzn. v případě krize, někdy ve 3 ráno, nemůžete jít slepě a bez přemýšlení podle fáborků. Na 5BV musíte stále vnímat a být v kontaktu s mapou, protože tady si trasu volíte sami. Trasu dokonce ani nemůžete dopředu znát. Na každém z 5 kontrolních bodů se dozvíte umístění toho následujícího.
Za dalším, mezi vytrvalci velmi vyhledávaným závodem, se přesuneme do Čech, konkrétně do okolí Prahy. Mám na mysli Pražskou stovku, která se řadí mezi nejdelší a nejtěžší závody v ČR. Jeho délka bývá okolo 130 km. Neodehrává se v žádných vysokých horách, nicméně jeho náročnost je dána termínem a s ním spojenými povětrnostními podmínkami. Pravidelně se koná na začátku prosince (kromě ročníku 2020, který byl z epidemiologických důvodů přesunut na únor 2021), kdy nejsou výjimkou teploty hluboko pod bodem mrazu a není nouze o sněhovou pokrývku. Tyto aspekty posunují náročnost závodu na vyšší úroveň.
Ale zpět k Beskydské sedmičce.
Chápu šílenství, které se v termínu registrace rozpoutá. Startovat na B7 je prostě prestiž, kapacita startovních míst je obrovská, přesto se o ně strhne obrovský boj. Čemu však nerozumím, s jakou neuvážeností se do závodu hlásí stovky hobíků s jediným cílem – v případě úspěšného dokončení, „hodit“ na FB příspěvek o absolvování B7. V jakém stavu závod dokončili nebo zda nemají zdravotní problémy, už na sociální síti neuvedou. Je hezké mít životní cíle a absolvovat B7 k nim jistě patří. Je však třeba k němu přistupovat s rozvahou a být na něj připraven. Maturita, vysokoškolský diplom, spokojená rodina, úspěšné podnikání jsou také životní cíle, ale ani jednoho z nich nedosáhneme ze dne na den. Všechny mají za sebou roky učení, dřiny – v běžecké terminologii – tréninku. Registrace do závodu B7 může sloužit, jako velmi silná motivace k tréninku. Vždyť mezi termínem registrace a startem závodu je časový prostor 7-8 měsíců, během kterého je i nesportovec (bez zdravotních omezení) schopen připravit se natolik, že závod dokončí v relativně dobrém zdravotním stavu (ovšem bez ambice na jakýkoliv čas).
Sám se řadím mezi vytrvalce a vyhledávám spíše delší závody, ovšem na B7 jsem zatím nestartoval. Věhlasu tohoto závodu jen využívám k tomu, abych tazatelům jednoduše představil svou sportovní disciplínu. Jednoduše řeknu, že běhám něco jako Beskydskou sedmičku a tak i nezasvěcený je v obraze. Bez ambicí na čas jsem úspěšně dokončil výše zmíněné 2 závody, 5BV dokonce opakovaně. Teď si říkáte, tak proč hodnotím B7, když jsem ji nikdy neabsolvoval. Nepřísluší mi závod hodnotit a taky to není cílem tohoto textu. Snažím se jen upozornit výzvy chtivé sportovce, aby si dávali reálné cíle na základě svých zkušeností a úrovně kondice.
